Trampská osada Minessota

28.9.2006 jsme vyrazili na čundr na Kokořínsko. Protože byl státní svátek, vyjeli jsme už ve čtvrtek. Dopoledne jsme se s Jardou vmáčkli na poslední dvě místečka do autobusu a nechali se odvézt do Zakšína. Autobus nás vysypal přímo přede dveřmi hospody a tak jsme neváhali a na pár zrzavých moků jsme zašli. Nabrali jsme do zásoby pár pet-lahví s pívem a vydali jsme se do stoupáku směrem na Pustý zámek. Po mnohých útrapách a vyplivnutých plicích jsme dorazili na Pusťák, okoukli jsme zbytky skalního hrádku a vylezli jsme si odlovit skrytou schránku, která je součástí hry zvané geocaching, kterou se rádi bavíme ve chvílích volna. Následoval výstup na skalní vyhlídku Rač, kde jsme pojedli další živiny v podobě krásně vyuzeného špeku. Nabrali jsme vodu ve studánce a pak už následoval přesun do kempíku Kajmáno. Ten jsme našli momentálně opuštěný, tak jsme tu zakotvili. Natahali jsme trochu dříví, poohlédli se po okolí a vyrazili jsme se kouknout k sousednímu sroubku Pařezák, odkud jsme zaslechli hlasy. Narazili jsme tam na pár trempíků, tak jsme poseděli, pokecali a vyrazili zpátky. Až do večera jsme hráli na kytary, opékali naložené maso a čekali jestli dorazí Čundrboy, který slíbil že za námi přijede. Slib skutečně splnil a za hluboké tmy pomalu ale jistě našel cestičku až k nám. Až do noci jsme pak hráli na kytary, popíjeli pivko a bylo nám dobře.

Ráno jsme pomalu zabalili věci a vyrazili přes Pařezák zpátky směrem k Zakšínu. Pařezák už byl tou dobou opuštěný, tak jsme ho okoukli a vyrazili dál. V Zakšíně jsme neopomněli navštívit místní hospůdku, kde jsme pojedli a popili a vyrazili jsme dál směrem na Pavličky a skalní hrádek Čap. Asi po 6 kilometrech volné chůze přišlo to čeho jsme se báli - táhlý a prudký kopec až nahoru k hrádku. Za mohutného funění a kletí jsme se ocitli nahoře a měli tak možnost se pokochat krásným výhledem. Když jsme si trochu odpočinuli, vydali jsme se s Jardou hledat kempík směrem k Husí cestě, zanechajíce Čundrboye u věcí. Kempík jsme nakonec nenašli a tak jsme se tedy usídlili pod skalním převisem pod Čapem, kde jsme tábořili už několikrát v minulosti. Natahali jsme spoustu dříví, rozdělali oheň a začali provozovat naše kuchařské umění. Příkladem toho byly např. syrečky opékané na pánvi na pivu .... Mňam, lahůdka . Vše jsme prokládali špekem, pečeným masem a pivem z pet-lahví. A bylo nám dobře. Za zvuku kytar nám příjemně ubíhal večer.

Ráno jsme po nezbytné snídani a panáčku zelené na dech vyrazili na Husí cestu. V plánu bylo dorazit na Kačabaču a možná ještě dál. Cesta probíhala v pohodě, potkali jsme pár čundráků, poseděli a pokecali. Prohlédli jsme si Martinskou stěnu, pomníček Járy Cimrmana a razili směrem ke Kačabače. Cestu k ní z pochopitelných důvodů popisovat nebudu, jen dodám že jsme po cestě navštívili ještě sroubek Náhoda. Na Kačabače jsme si tedy "sedli na prdel". Takhle poničenou jsme jí tedy nečekali. Dohodli jsme se že sem brzo vyrazíme, vyklidíme to tu a opravíme co půjde. Přespávat se nám tu tedy nechtělo a tak jsme vyrazili dále směrem k Vlhošti. V plánu byl kemp Orion, protože jsme k němu ale moc neznali cestu, zaváhali jsme a nevěděli kam. Pomohla nám GPSka, která nám ukázala restaurační zařízení v blízkosti Litic o kterém jsme neměli ani tušení. Protože jsme byli vyprahlí z daleké cesty, zamířili jsme tam. Nalezli jsme pension Ráj, který vypadal že špinavé, smrdící a cestou znavené trampíky svým luxusním provedením nepřijme, opak byl ale pravdou. Velmi příjemná obsluha, perfektní Gambáček, prostě jsme se ocitli v Ráji. Vydatně jsme se posilnili, nabrali zásoby na cestu a vyrazili jsme na kempík v blízkosti Blíževedel. Tam jsme dorazili už za tmy, našli náš oblíbený převis, poseděli u ohýnku a po chvíli jsme únavou padli.

Jak jsme byli vděční za převis když jsme se ráno vzbudili ! Lilo jak z konve. Tak jsme zabalili a vyrazili do Blíževedel odkud jezdí vlak do Lovosic a pak na Prahu. Na nádraží jsme dorazili uplně zmáčení. Nebyli jsme sami, těch mokrých čundráků už tam na vlak čekalo požehnaně.

Co dodat ? Velmi pěkný vandr na opravdu krásných místech. Kromě neděle nám přálo počasí. Kéž by takových vandrů bylo víc .....